Články, průvodci a objevy o české a slovenské kultuře.
Za Tatrami se skrývá živá civilizace pastevců: roubené vesnice zapsané na seznamu UNESCO, ovčí sýry zrozené v roce 1787, letní salaše a fasády zdobené jako vyšívka. Francouzský průvodce slovenským venkovem.
Jako Francouz jsem očekával malou Vídeň, ale našel jsem něco mnohem osobitějšího. Tento průvodce odhaluje konkrétní překvapení historického centra, hradu, kavárenské scény i výletu na Devín. Kompaktní, upřímný a praktický návod pro první návštěvu.
České řemeslné pivo ležák nenahrazuje: rozšiřuje pivní slovník země. Od Matušky po Clock – co by měl francouzský milovník piva pochopit a ochutnat v Praze.
Francouzi se se Švejkem seznámili v roce 1931 díky L’Humanité. Román, který Hašek nestihl dokončit, dodnes představuje nejostřejší kritiku absurdity války a byrokracie. Zde je pohled francouzského čtenáře na českou ikonu.
Rozhovor s Janem Kalvodou o tom, jak francouzští badatelé vnímají propojení Havlovy dramatické tvorby, disidence a nenásilné revoluce. Konkrétní analýza Na zábradlí, Charty 77 a symbolického významu roku 1989.
V Česku nejsou Velikonoce jen o čokoládových vejcích ani o mši. Mezi pondělní pomlázkou, malovanými kraslicemi a pražskými trhy Francouz objevuje živý lidový obřad, který může být někdy matoucí.
Mariánské Lázně a Františkovy Lázně přitahovaly francouzskou klientelu již od 19. století svými prameny, parky a uměním lázeňské léčby. Eliška Krausová objasňuje historii tohoto pouta, zápis na seznam UNESCO v roce 2021 i dnešní lázeňské zvyklosti.
Český Mikuláš připadá Francouzům povědomý: svatý Mikuláš je patron Lotrinska a 6. prosince jej slaví i děti ve Východní Francii. Rozdíl je v doprovodu — zatímco českého světce doprovází anděl a čert, francouzského jen zřídka strašidelný Père Fouettard.
Sametová revoluce připadá Francouzům povědomá: zemi zastavila generální stávka jako v květnu 1968, na balkónech stáli spisovatelé a divadelníci. Jak Praha v listopadu 1989 viděla Paříž — a co Paříž viděla v Praze.
Cesta Jižními Čechami za legendárními hrady od Hluboké po Český Krumlov, mezi renesancí, barokem a tajemnými pověstmi.
Od Kafky po dnešní baristy: objevte, jak Praha vytvořila jedinečnou kavárenskou kulturu mezi literární historií, politickým odporem a inovativním pražením.
Bratři v triku, Špalíček, Sen noci svatojánské, Cesta do pravěku: ve poválečném Československu vytvořili dva umělci animaci jako svébytné umění — dřív, než vznikl Pixar.
Narozen v Bratislavě v roce 1951, Ondrej Nepela se stal nejúspěšnějším československým krasobruslařem — než státní mlčení zahladilo skutečnou příčinu jeho smrti v roce 1989.
Od roku 1945 do roku 1990 StB sledovala, evidovala a někdy i zlomila lidské životy v Československu. Čísla, mechanismy a každodennost společnosti pod trvalou kontrolou.
Jak se nakupuje v Česku? Hypermarkety, potraviny, večerky a farmářské trhy očima Francouze žijícího v Praze.
Laterna magika je pro mnoho Francouzů první setkání s pražskou divadelní avantgardou — a jen málokdo z nich zná celý příběh od Bruselu 1958 po Sametovou revoluci.
Co jsou pravoslavné ikony na východním Slovensku a jak se restaurují? Dřevo, tempera, zlacení a vlhkost Karpat.
Proč byl český skauting třikrát zakázán? Od nacistické okupace po komunismus, příběh Junáka objasňuje český občanský odpor.
Proč jsou Vysoké Tatry pro Slováky tolik důležité a jak se do nich vydat na túru: trasy, počasí, chaty a praktické rady.
Ve Francii vládne fotbal a rugby. Když francouzský návštěvník poprvé zažije mistrovství světa v hokeji v Čechách nebo na Slovensku, pochopí, že jde o víc než sport.
Francouzští návštěvníci znají Prahu, ale málokdo z nich tuší, že Čechy mají vlastní lázeňský trojúhelník. Jak na ně Karlovy Vary a okolí vlastně působí?
Francouzi přijíždí do Čech s očekáváním piva. Jižní Morava a její vinařská tradice jsou pro milovníky francouzského vína často naprostým překvapením.
Francouzi mají svého Perraulta, Češi a Slováci mají pohádky a rozprávky. Jak vlastně vnímají francouzští návštěvníci tuto silnou vypravěčskou tradici?
Český křišťál patří k nejvyhledávanějším suvenýrům u francouzských návštěvníků. Co přesně na něm oceňují a čemu naopak nerozumí?
Francouzi znají pražské vánoční trhy. Skutečné překvapení ale přichází, když jsou pozváni do české nebo slovenské rodiny na Štědrý večer.
Lidové kroje zůstávají jedním z nejbohatších projevů regionální identity v Čechách a na Slovensku. Jak se liší podle oblastí a kdy se dnes ještě nosí?
České loutkářství je jedním z nejstarších lidových umění ve střední Evropě. Jak vzniklo, kdo ho proslavil a proč je dodnes atrakcí pro zahraniční návštěvníky?
Pražské jaro 1968 zůstává klíčovou kapitolou moderních československých dějin. Jak reformy vznikly, proč byly potlačeny a jak si je země připomíná dnes?
Kompletní průvodce vánočními trhy v Praze — kde je najít, co ochutnat, co koupit a jak se vyhnout turistickým pastem během adventního období.
Rozhovor s historikem umění o baroku v Praze — od Matyáše Bernarda Brauna po srovnání s gotikou a kubismem, které si Francouzi s Prahou spojují.
Rozhovor s českým šéfkuchařem působícím ve Francii o výzvách při představování svíčkové, guláše a koláčů francouzskému publiku zvyklém na jinou gastronomickou tradici.
Průvodce patnácti českými tradicemi a zvyky, které překvapují Francouze i jiné cizince — od pomlázky přes vánoční kapr až po tradici chalup.
Top 20 filmů z Česka a Slovenska pro cizince: od zlaté éry 60. let přes normalizaci po současnou tvorbu, s kontextem pro každý film.
20 českých přísloví bez francouzského ekvivalentu a co vypovídají o české mentalitě.
Česká nová vlna 60. let okouzlila Francii — Forman, Chytilová, Menzel. Pohled francouzského filmového publika na toto výjimečné kinematografické dědictví.
Jak Češi vynalezli ležák, který dobyl celý svět — Plzeň, Budvar a fascinace francouzských pivomilců českou pivní tradicí.
Pohled francouzských návštěvníků na české vtipy: proč je absurdní humor, Švejk a politická satira tak fascinující pro cizince.
Kulturní slovníček: 50 českých slov, která Francouzi milují, nemohou vyslovit nebo jednoduše nemají překlad — a co každé říká o naší kultuře.
Fenomén českých flashových her 2000. let pohledem francouzských návštěvníků — nostalgická cesta do éry českého internetu, který byl jiný než zbytek světa.
Rozhovor s českou průvodkyní Janou Procházkovou o vzájemném vnímání Čechů a Francouzů.
Francouzský muzikant objevuje cimbál, fujaru a slovenskou dudáckou tradici — nástroje na pomezí zapomnění, které znovu ožívají díky mladé generaci.
Česká klasická hudba — Dvořák, Smetana, Janáček — pohledem francouzských milovníků hudby a muzikologů.
Průvodce Jan Novák vysvětluje paradox Kafky a Prahy: jak cizinci milují literárního génia, kterého Praha dlouho ignorovala.
Každodenní život v Praze očima francouzského expata — praktický průvodce lokalitami a zvyky.
Praha jako jediné město světa s kubistickou civilní architekturou — pohledem francouzských architektů a turistů.
Literární kritička Jana Horáková rozebírá paradox Milana Kundery: génius obdivovaný Francouzi, ale kontroverzní doma.
Český masopust, pomlázka a velikonoční tradice pohledem Francouzů: proč jsou české lidové slavnosti fascinující směsí pohanství, křesťanství a svébytného humoru.
15 českých slov bez překladu do francouzštiny — okno do české duše pro francouzsky mluvící čtenáře.
Jak Plastic People of the Universe a česká undergroundová scéna 70. let proměnily rock v akt rezistence a položily základy Charty 77 a sametové revoluce.
Francouzský gastronom objevuje slovenskou kuchyni: halušky s bryndzou, klobásy z Liptova a tradice, které překvapí každého, kdo očekával jen českou variantu.
40 slovenských výrazů, které každý Francouz potřebuje znát před cestou do Čech nebo na Slovensko — s výslovností, etymologií a kulturním kontextem.
Sokolské hnutí, jeho Slety a odkaz pro českou národní identitu pohledem francouzského novináře.
